Recenze

     Nejednomu by se mohlo zdát, že sbírat duše zemřelých a ubíjet tak čas ze své šichty by mohlo být dosti jednotvárná práce ale ne pro vránu. Sklízet duše mrtvých a mlátit do hodin může být jednotvárné, ale ne pro vrány. Pro vránu je to je to poctivá práce. Je to již několik tisíciletí, co vrány dostaly za úkol starat se o duše zemřelých a ty pak přepravovat do posmrtného života.

     Vaše práce, co by jedné z těchto vran však začne nabírat značné otáčky, když jednu z duší, kterou máte na starost vám ukradnou za vy musíte vystopovat zoufalého zloděje do říše nedotčené smrtí – kde tvorové dorůstají daleko za svou expirací a přetékají chamtivostí a mocí.

Vítejte, úkolem jsou duše

     Váš den, začíná jako každý jiný. Přijedete hezky autobusem, který vás vysadí přímo před střediskem sběračů duší, kde vaši ostatní kolegové již pilně pracují na svých úkolech. Zde se seznámíte s prvními postavami, které vás zasvětí do tohoto pozoruhodného světa kdy vrány a krkavci se zhostili úkolu, který v dávných dobách vykonávala samotná smrtka. V této době to je ale již jinak, vrány ne smrtka se starají o duše zemřelých. Za pomocí Lorda Dveří, který svojí magií dokáže zpřístupnit každé místo ve světě, se vrány vydávají včetně vás vydávají do každičkého koutu světa, aby plnili své poslání.

     Bohužel jak tomu smůla chce jednu z duší, kterou máte na starost získat a odevzdat zpátky do trezoru, vám přímo před nosem ukradne podivně velký havran za vy tak musíte vystopovat zoufalého zloděje a vydat se do tajemné říše nedotčené smrtí – kde tvorové dorůstají a žijí o daleko déle, než bylo určeno a díky tomu pomalu ale jistě se z nich stávají chamtivé mocí a nesmrtelností poslední stvůry.

     Není potřeba prozrazovat z příběhu více než to co jsem v pár řádcích doposavad shrnul. Také se jedná ani ne o první půl hodinku hry, přičemž celý průchod hrou zabere něco mezi 9-11 hodinami s tím, že kdybyste chtěli hru dohrát na 100 % tak to možná dokážete prodloužit na příjemných 15 hodin čistého herního času. Příběh i když se může zdát z počátku prostý a nezajímavý nabízí příjemný twist v jeho průběhu, a i samotný lore světa Death’s Door dokáže být poutavý.

     Největší část z pozoruhodného světa Death’s Door bezesporu patří postavám jak hodným, tak těm zlým, na které budete narážet po vaší cestě. Postavy jsou většinou lehce komické, občas parodizující nějakou jinou postavu z ostatních videoherních sérií.  Tyto postavy tu však se nacházejí jenom pro dokreslení světa a hláskováním, které tu a tam vypustí při vašich střetnutích. Ty tu a tam i dokážou vykouzlit  to jedno pousmání zato však je otázka zdali to bude z komičnosti nebo z trapnosti dané věty.

     Příběh a postavy jsou lehce nastíněné ale jak je to vůbec s hraním. Death’s Door bych nazval souls-lite hrou, kdy se probíjíte světem nepřátel, získáváte z nich duše, za které si pak můžete v lehkém rpg systému zlepšovat vaši rychlost, celkovou sílu, zlepšovat poškození pomocí vaší zbraně nebo zvětšovat damage pomocí vašich čtyř hlavních schopností, které získáváte spolu se zbraněmi v průběhu celé hry. Mimo tyto základní schopnosti a zbraně pak ještě máte možnost si zvyšovat úroveň vašeho zdraví a magického limitu za pomocí objevování chrámů, kteréžto jsou rozmístěné v nejrůznějších zákoutích.

Vrána ke své zbrani sedá

     Když už jsme nakousli zbraně a vaše magické schopnosti, celkově můžete získat 5 typů nejrůznějších zbraní a čtyři druhy vašich magických schopností. Zatímco magické schopnosti jsou různorodé a každá hodící se na jiné typy střetnutí co se tyče vašich zbraní tam tak velké různosti nejsou. Většinou se zbraně liší jen počtem útoků, které můžete provést za sebou v jedné sérii nebo lehce zvýšeným či zmenšeným útokem, popřípadě dosahem či rychlostí s jakou sekáte. Pravděpodobně se tak nevyvarujete situace, kdy si oblíbíte jednu zbraň, pro mě osobně to byl počáteční meč a dohrajete s onou zbraní zbytek celé hry. jediná odlišnost a výzva zároveň je tu snad jen v podobně deštníku, který můžete použít jako zbraň, který dává jen poloviční damage a za průchod s ním dostanete speciální achievment a přiznám se, že s ním porazit některé bossy musí být opravdu jiný level hraní.

     Co se týče vašich schopností jsou, jak jsem již řekl čtyři. Můžete si přivolat magický luk, vrhat ohnivé koule popřípadně magické bomby a v poslední řadě i grappling hook. Tyto schopnosti získáte každou v jedné z jednotlivých úrovní hry. Nejenomže tyto vaše magické schopnosti se velice dobře hodí jakožto vedlejší zbraň, ale také jsou potřeba k řešení určitých hádanek na které narazíte a získávání dalších collectlibles, odemykání dalších úrovní nebo splnění daných levelů k odemčení hlavního bosse.

     Zbraně a vaše schopnosti to teď nechme stranou. Hlavní náplň hry je teprve před námi, a to samotný soubojový systém, úrovně, a to asi nejdůležitější bossové. Jak procházíte tedy jednotlivými úrovněmi, přičemž bychom mohli říci, že krom hlavního hubu, vaší vraní společnosti, se budete pohybovat po čtyřech typech prostředí. V každém z nich narazíte jednak na jiné druhy nepřátel a pár pozměněných z předcházejících úrovně tak i arény, které budete muset vyčistit abyste získali možnost projít až k hlavnímu cíli dané pasáže. Jak už to u podobných her bývá, hlavní překážka celé hry spočívá při odemčení možnosti porazit bosse dané úrovně. Celkově se ve hře nachází 5 potažmo šest hlavních velkých bossů, které musíte porazit abyste úspěšně prošli hrou (šestého počítám okrajově, protože se jedná o secret bosse, na kterého narazíte jen v případě, že budete chtít získat true ending hry).

Oddechovka, ale s výzvou

     Nemusíme se nad tím moc dlouho přemýšlet a diskutovat. Tato hra není a ani se nesnaží jak svým obsahem, obtížností, mechanikami či čímkoli jiným dosáhnout úrovně AAA soulslike her. Ne, tato hra si bere právě tyto hry za vzor a do určité míry právě jim vzdává poctu. Death’s Door je hra pro ty co nemají nervy na souls hry a chtějí něco co jim dá lehkou výzvu, ale nebudou si u toho po cestě nuceni trhat vlasy. Může se to zdát i jako lehký vstup právě do tohoto žánru, pakliže jste nikdy se souls hrami nepřišli do styku. Hra obtížná doopravdy není (snad jen krom dvou bossů u kterých se jejich obtížnost až podle mého drasticky liší od zbytku). Pakliže si tak vylepšíte vaši postavu na vyšší úroveň, projdete levely a nebudete zbytečně přeskakovat nepřátele, budete na vše co před vás hra postaví připraveni. Pakliže se objeví nějaká výzva (dívám se na tebe Betty!) tak po pár pokusech a jedné přestávce na kafe dáte všechny bez obtíží.

     Ještě, než bude nutné zmínit těch pár nevýhod, chyb které hra má je nutné zmínit jeden velkou přednost této hry a to je vizuál a hudební doprovod. Co se vizuálního zpracování týče opět musím sklonit podporu před vývojáři ze studia Acid Nerve a jejich grafickými designéry, protože každá úroveň je krásně odlišná od té předchozí a i když je hra vytvořená v minimalistické grafice, hra já příjemnou atmosféru, souboje jsou graficky hezky zpracované, nestane se, že by jste pod grafickým smogem cokoliv přehlédly, spíš se budete tu a tam kochat a přát si aby i ta další lokace byla minimálně tak hezká jako ta aktuální.

Zlato co se skoro jenom třpytí

     No a teď co se nepovedlo. Je toho troška, ale o to více frustrující, jelikož tak málo by chybělo, aby se Death’s Door stala dokonalou, příjemnou oddychovou souls-lite hrou. První, co musím vytknout je občasné nešťastné zaseknutí postavy u určitého místa, nejčastěji rohu místnosti, kdy jste obklopeni nepřáteli a nemáte jakoukoli ani tu nejmenší šanci se z daného místa dostat, a tak musíte jen čekat, než zemřete. Toto je nejvíce vidět při boji s bossy, kdy někteří z nich dokážou spamovat jejich útoky v rychlých sekvencích a pakliže se naskytnete v nešťastném místě, daný souboj pro vás skončil. Nemusí se to zdát až tak hrozné, ale já ku příkladu kvůli podobné chybě musel jednoho bosse dostat asi až na 20 pokus, jelikož prostě jsem se nemohl dostat na správné místo bez toho, aniž bych nebyl zaseklý pod jeho neustálými útoky. Nebylo by na škodu, kdyby vaše postava se mohla po utrpění zranění třeba odkutálet někam do bezpečí místo toho, aby se jen zvedla na tom samém místě. Pakliže se ale nenecháte ani jednou zasáhnout, tento problém nenastane 🙂

     Druhou majoritní výtkou je samotný level design úrovní, ne samotné místnosti a lokace ale design, jak je celková úroveň postavená. Úrovně jsou místy chaotické, a i když cestou potkáte tu a tam značku, která vám poví kterým směrem se jde k tomu či onomu bossu, tyto značky nejsou všude, a ne všechno z nich vyčtete. Může se tak stát, že se budete klidně i několik minut motat sem a tam až nakonec zjistíte, že tu byla na konci mapy zobrazen průchod, který jste přehlédly nebo za daným křovím se nachází další místnost s páčkou kterou potřebujete na otevření další části. Bylo by dobré, kdybyste mohli mít zapnutý ukazatel, který by vám napověděl kam jít a co dělat nebo alespoň jedno z vašich NPC, která s vámi cestují by vám mohli čas od času poradit, ale to ne ne. Jeden má místo hlavy polévku a druhý jen přemýšlí o tom, jak napsat další písničku.

Hodnocení

     A teď tedy jaké je to být vránou co sbírá duše a zastává tak post smrky. Je to bezva oddychová hra, která vám dá patřičnou výzvu při skončení dané úrovně aby to pro vás nebylo zas až tak lehké. Vizuálně nemá Death’s Door slabinu, od nepřátel, prostředí, bossů, vše je krásně stylizované s lahodícím zvukovým podkresem. Těch pár chyb, co hra má se dá přežít a hra nabídne krásných 10-13 zábavy s příběhem, který když nebudete úplně ignorovat, tak vám i krásně zapadne do toho co se ve světě Death’s Door stane. Aktuálně můžete hru pořídit za necelých 20 Euro na Steamu a pakliže zrovna chcete lehkou výzvu s krásným vizuálem a zajímavým příběhem, musím upřímně Death’s Door doporučit.

Autor v době psaní článku nahrál ve hře 11 hodin čistého herního času.

Hra, tak jak byla autorem popsána, byla ve stavu ke dni 14.9.2021