Due Process
V době, kdy na herní scéně kralují žánru first person shoother a subžánru 5v5 her Counter Strike Global Offensive a Rainbow Six Siege, se do těchto vod pokouší proniknout a získat si svoje publikum i první počin studia Giant Enemy Crab s jejich pixelartovou hrou Due Process, kterážto vstoupila do veřejné bety 20. srpna tohoto roku.
Ohled do minulosti
Nejdříve, než se lze pustit do samotného rozboru Due Processu dovolte pár vět o samotné historii a prvotní verzi této hry. Due Process je první počin studia Giant Enemy Crab ze Seattlu a počátky lze vysledovat do roku 2014, kdy se spouští webová stránka http://dueprocess.info/ a později téhož roku jsou do herní sféry vypuštěny i první herní záběry z této hry, respektive z úplně prvního prototypu. Jak lze z přiloženého videa vidět, tento prototyp má s dnešní verzí, kterou si dnes můžete zahrát velice málo společného, ale již zde lze sledovat základní myšlenku, která stojí za vznikem, Již zde tak můžete zde spatřit co danou hru tak odlišuje od výše zmíněných velikánů v tomto žánru.
Typičnosti jako v každé další hře
Nyní však již k samotné hře a jejímu současnému stavu. Due Process je first person shooter v pixelartovém kabátu, kde proti sobě stojí dva pětičlenné týmy, kteří se snaží v celkem v šesti kolech (v ranked modu devíti) získat nadpoloviční počet vítězných kol, aby tak dosáhly celkového vítězství v zápasu. Po začátku zápasu jsou týmy náhodně rozděleni a jedni začínají jako Argus enforcers, což je ve světě Due Process korporátní vojenská jednotka, která vymáhá stanné právo ve světě Due Process. V druhém případě hráči hrají za Outlaws, kteří se staví proti korporacím a bojují proti nim jakýmkoliv nezbytným způsobem za jakoukoliv cenu. Každý zápas se jak již bylo zmíněno skládá z 6 popřípadě 9 kol na celkově třech mapách. Po dosažení poloviny hry se týmy prohazují strany a znovu se začíná hrát na první mapě. Před každým novým kolem jako první nastává počáteční fáze.
V této počáteční – přípravné fázi jsou týmy umístěni do jejich unikátního lobby (protiteroristická jednotka má jako lobby zásahové vozidlo a teroristé buďto herní doupě či „vězeňskou celu”). V tomto lobby mají hráči možnost se vyzbrojit do nového kola a jednak si zde mohou s ostatními spoluhráči naplánovat na interaktivní mapě jejich postup v daném kole. Na samotné mapě navíc, lze krom kreslení si v případě Outlaws zvolit i kde se mají hráči objevit při spuštění mapy a v případě Argus enforcers si hráč může nastavit bod, ze kterého by měl zaútočit a z toho místa pak ve hře vyvstává kužel světla. Co se týče výzbroje tak v Due Process je výzbroj a výstroj každého týmu předem určena z předem určeného množství a typu zbraní, munice a vybavení, kteréžto je unikátní pro každý z týmů a je přenášeno do každého dalšího kola. Pakliže tedy hráč použije dané vybavení či vybavení ztratí – potažmo je li zabit, toto vybavení je pro daný tým ztraceno a hráči se na další kolo musí připravit pouze s věcmi co buďto získali ve hře a přežili či s tím co doposud nevyužil.
Následně po ukončení přípravné fáze, je spuštěna ještě jedna, patnáctisekundová za kterou mají obránci možnost rozmístit ostnaté dráty a připravit se na pozice. Poté je spuštěné samotné kolo, které trvá tři minuty. V tomto času jako u podobných her tak i zde mají útočníci za úkol zneškodnit bombu, kteroužto obránci mají za cíl chránit. Takto to probíhá tři kola, následně se útočníci a obránci vymění a následují kola zbývající.
V čem tedy tkví originalita
Do této části to byl vcelku popis obyčejné pvp hry, o dvou týmech po pěti hráčích. V čem tedy tkví originalita Due Processu? V následujících věcech. Jako první lze zmínit interaktivní mapu, která není statická a hráč tak vidí přesnou aktuální pozici svých spoluhráčů, „kresby” které jsou vidět jak na mapě tak i v přímo ve hře na podlaze, jsou vidět efekty výbuchů, molotovů, oslepovací granátů a všeho ostatního vybavení včetně letmého zobrazení střel a v případě obránců jsou zobrazeny i místa kde jsou umístěné ostnaté dráty. Na mapě samotné pak jednak lze snadno rozeznat části venkovní zdi, které jsou prosklené či se lze za pomocí breaching charge probourat dovnitř komplexu. Dále jsou znázorněni i různé typy venkovních dveří a to buďto snadno vykopnutelné (zelené) dveře či dveře, k jejichž otevření je potřeba výbušnina (červené). Poslední věcí, kterou mapa zobrazuje pro oba dva týmy stejně je místnost, kde lze vypnout světla. Příjemnou možností je i pak volba zvolení si jestli se má mapa zobrazovat jako plánek či se má zobrazovat tak jak je v realitě.
Druhou věcí jak se odlišuje Due Process od ostatních typů her je různorodosti zbraní a vybavení obou týmů a spolu s tím spojená i samotná herní mechanika omezeného arzenálu. Všechny druhy zbraní se chovají diametrálně odlišně a kvůli omezenosti zbraní a munice, které má daný tým k dispozici si je nutno vždy dobře rozmyslet co je zrovna v té chvíli nejlepší vzít. Je vhodné hned na start vystartovat za obránce s Akčkem a automatickou brokovnicí nebo je lepší počkat na jinou mapu a mít to v záloze? Ty samé otázky přicházejí i s použitím vybavení. Hra je neodděleně semknuta s kooperací v rámci týmu a rozvržení si, kdy si například vzít na další kolo noční vidění či výbušninu na otevření dveří.
Navíc aby to rozhodování nebylo tak jednoduché Due Process je originální ještě tím, že umožňuje z mrtvých těl jak spoluhráčů tak protivníků si sebrat jak zbraně tak vybavení. To si pak může vzít do dalšího kola nebo ho může uložit v lobby pro vhodnější chvíli. Může se tak stát, že zatímco vy jako útočníci jste v prvním kole použili noční vidění, ale například jste prohráli a nepřítel dokázat vzít vaše noční vidění, v následující mapě se tak naopak může stát Vám, že budete stát proti nepříteli s noktovizory a vězte, že hrát v naprosté tmě jen s baterkou a vědět, že nepřítel má moje noční vidění, které ode mně v předešlém kole získal, to znepříjemní náladu, zvlášť když třeba právě kvůli tomu následně prohrajete.
Poslední věc, která zásadně odlišuje tuto hru od ostatních jsou mapy samotné. Jak již bylo řečeno, mapy jsou v aktuální verzi hry pouze tři. Herna, továrna a killhouse. To by se mohlo zdát jako málo, ale věřte, že není, jelikož i když mapy jsou jen tři jejich variací je víc jak dost. Due Process totiž vsazuje na procedurálně generované mapy, které se přidávají týden co týden a staré jsou staženy z oběhu. Nikdy se Vám tak nestane, že by jste věděli kde co a jak se přesně nachází. Budete maximálně vědět přibližně jaká místnost sousedí s jakou, ale jak jsou rozvržené to bude vždy různé. Za 15 hodin, které jsem v Due Processu nahrál mohu říct, že jsem ani jednou nehrál jednu variaci víc jak jednou či dvakrát. A právě v této záležitosti podle mého názoru vyniká Due Process v současnosti právě nejvíce. V ostatních hrách máte mapy statické, že pomalu by jste danou mapu dokázali odehrát poslepu. Zde to zkrátka není možné. Každou mapu je vždy je něco nového co je potřeba se naučit, je nutné poupravit taktiku či ji kompletně změnit.
Bez problémů se to však neobejde
Due Process je originální, bere si z ostatních her to nejlepší, přidává své a vzniká z toho pozoruhodná hra, která má bezpochyby co nabídnou. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že je to první hra daného studia a je to v některých aspektech hry znát. Je to malé indie studio a naložilo si na svá ramena velké břemeno. Animace nejsou to nejplynulejší co jste kdy zahlédly, tu a tam se vyskytne bug, či se Vám hra načte později než ostatním a vy tak máte menší čas na přípravu či je hra už v jejím průběhu. Samotnou kapitolou jsou pak servery, což je v případě čistě multiplayerové hry velký problém. Vývojáři se sice situací ohledně připojení snaží jak mohou a v každém novém updatu je situace o trochu lepší ale neustálé mikrolagy jsou na denním pořádku a sám jsem nejednou kvůli takovému zádrhelu zemřel.
Servery jsou jedním z dvou největších problému. Tím druhým je aktuálně malá herní komunita. Bohužel v současnosti denně hraje ve špičce nanejvýš sto až dvě stě hráčů po celém světě a tak v lepším případě hrajete pořád proti stejným lidem či v tom horším klidně čekáte léta než Vás to napojí do hry. Možná Vám přijde v rámci čtení tohoto článku, že jsem se vůbec nevěnoval ranked modu. Má to jednoduché vysvětlení. Nikdo, ale vůbec nikdo ranked nehraje. Ať se připojíte do jakéhokoli regionu najdete lidi pouze v casual lobby a já tak ani po 15 hodinách herního času nedostal ani jedinou možnost zjistit, jestli v ranked modu jsou nějaké odlišnosti od casual modu. Bohužel je to fakt a hra malou komunitou nesmírně trpí, na druhou stranu má to i malou výhodu. Jak hrajete pořád s těmi stejnými lidmi, naučíte se jak spolu hrát a po chvilce vše jede jak namazaný stroj, tak alespoň něco.
Má cenu to hrát i teď
Má cenu zkoušet se vpustit do vod Due Process? Záleží. Hra má mnoho co nabídnou už teď a co se technické stránky týče týden co týden je na tom jenom lépe a lépe a těch pár spíše zábavných bugů, které objevíte Vám rozhodně hru nějak zvlášť nezkazí. Otázkou tak je, zdali překousnete zpočátku nevelkou komunitu a nebude Vám vadit hrát skoro s těmi stejnými lidmi pořád a pořád dokola a nějaký ten mikrolag Vás nevyvede z míry. Pakliže Vám nic z toho až tak moc nevadí a chcete si zahrát něco jiného než Rainbow Six Siege a podobně, tak Vám mohu s klidem v srdci Due Process doporučit. Hra je aktuálně k mání za necelých 21 euro na Steamu.
Autor v době psaní článku nahrál ve hře 15 hodin čistého herního času. Hra, tak jak byla autorem popsána, byla ve stavu ke dne 1.10.2020
Celková galerie:
